Současná pandemie nového koronaviru vyvolala spoustu otázek ohledně metod dekontaminace mikroskopů, aby bylo jejich použití co nejbezpečnější. Běžně jsou mikroskopy sdíleny hned několika uživateli a zkoumané vzorky jsou často mikroorganismy, které mohou být infekční. Riziko kontaminace tu tedy skutečně je, a proto se důrazně doporučuje častá dezinfekce mikroskopů. Aby se infekcím zabránilo, doporučuje se při jakékoliv manipulaci s mikroskopem také používání jednorázových rukavic – to platí i pro jeho čištění a dekontaminaci. Pokud je to nezbytné, jednorázové rukavice pak mohou být dekontaminovány např. ethanolem, nebo by měly být často vyměňovány za nové. I takto se dá riziko kontaminace minimalizovat.
Infekční agens
Povrch laboratorních přístrojů, jako je mikroskop, může být kontaminován mikroorganismy pocházejících od uživatelů nebo ze samotného vzorku. Z tohoto důvodu by měla být místa, se kterými přijde uživatel do styku – tedy okuláry, ostřící šroub, tělo mikroskopu, klávesnice počítače a myš – pravidelně dekontaminována.
S klesající rezistencí na dezinfekční prostředky (1 označuje nejvyšší odolnost, 6 nejnižší) lze infekční agens klasifikovat následovně:
• Bakteriální spory
• Mykobakterie
• Neobalené viry
• Kvasinky
• Vegetativní bakterie
• Obalené viry
Bakteriální spory jsou vůči dezinfekčním prostředkům nejodolnější. Tyto dormantní formy bakterií jsou neaktivní a jejich cílem je přežít velmi nepříznivé a extrémní podmínky. Mykobakterie mají speciální buněčnou stěnu, která se od ostatních bakterií liší. Kromě normální buněčné stěny mají vrstvu mykolových kyselin, díky čemuž jsou velice odolné. Neobalené viry nemají obklopující lipidovou dvojvrstvu, na rozdíl od obalených virů (jako jsou například koronaviry). Lipidová dvojvrstva může být zničena alkoholy, nebo dokonce čisticími prostředky, což usnadňuje působení proti obaleným virům. Vegetativní bakterie nemají speciální buněčnou stěnu bakteriálních spór a obsahují vodu, díky čemuž jsou náchylnější k dezinfekčním prostředkům. Kromě toho existují také infekční bílkovinné látky zvané priony.
Metody dezinfekce
Nejúčinnější dezinfekční metody proti mikroorganismům využívají teplo. Příkladem může být vystavení materiálu plameni, páře nebo vaření ve vodě. Snad není potřeba zmiňovat, že není dobrý nápad toto provádět s mikroskopem – mohlo by dojít k jeho výraznému poškození. Pojďme se tedy podívat na jemnější způsoby dezinfekce.
Laboratorní přístroje a povrchy se běžně čistíme kapalinami, které obsahují alkoholy, aldehydy, sloučeniny chloru, fenoly a peroxidy. Účinnost dezinfekce konkrétní složky závisí na její koncentraci a době kontaktu s materiálem. Různé mikroorganismy mají navíc různé tolerance vůči specifickým dezinfekčním prostředkům. Institut Roberta Kocha rozděluje dezinfekční prostředky do čtyř podskupin:
A: zabíjí vegetativní bakterie, včetně mykobakterií, jako i kvasinky a jejich spory.
B: inaktivuje obalené a neobalené viry
C: zabíjí spory antraxu
D: zabíjí spory plynných edémů a bakterií způsobujících tetanus
Mějte na paměti, že ne všechny součásti a materiály mikroskopu jsou vůči chemikáliím odolné. Například gumy, lepidla, plastové komponenty nebo povrchové úpravy optických komponent by mohly být určitými dezinfekčními prostředky nepříznivě ovlivněny.
Alkoholy (ethanol, isopropylalkohol) patří do skupiny A výše uvedených dezinfekčních prostředků. Jsou účinné proti vegetativním bakteriím. Je známo, že alkoholy mohou mít nepříznivé účinky na materiály jako kaučuk nebo plasty.
Aldehydy lze zařadit do skupin A a B. Jsou to silné dezinfekční prostředky. Nicméně aldehydy, jako je formaldehyd, jsou škodlivé. Kromě respiračních problémů a podráždění kůže mohou být také karcinogenní. To je důvod, proč společnost Leica Microsystems přísně zakazuje formaldehyd, formalin nebo jiné aldehydy, jakož i čisticí prostředky na nich založené, a neměly by se používat.
Pokud je použití formaldehydu nezbytné, měl by být systém zcela zakryt. Optika mikroskopu je velmi citlivá a musí být chráněna před škodlivými činidly. V případě úplné dezinfekce místnosti se důrazně doporučuje tyto části zakrýt nebo odpojit a vyčistit je ručně. Chcete-li zabránit poškození optiky, postupujte podle pokynů k čištění mikroskopu v příručce.
Sloučeniny chloru jsou také zařazeny do skupin A a B. Zabíjejí vegetativní bakterie a viry. Nejčastěji používanou sloučeninou chloru pro dezinfekci je chlornan. Ten je znám také jako domácí bělidlo. Pro účinnou dezinfekci je optimální pH 6–8 a vyžaduje se koncentrace 0,5–1% chlornanu sodného.
Peroxid vodíku je účinný dezinfekční prostředek. Peroxidové sloučeniny jsou rovněž v rozmezí skupin A a B. Peroxid vodíku je účinný od koncentrace 3 %. Přesto je při vyšších koncentracích škodlivý a může mít vliv na eloxované kovové povrchy. Peroxid vodíku nefunguje dobře jako dezinfekční prostředek pro součásti vyrobené z mosazi. Mohl by poškodit také povrchy a speciální čočky objektivů.
Doporučení:
Vaše bezpečnost by měla být vždy na prvním místě!
Přečtěte si příslušné bezpečnostní listy prostředků, které plánujete používat!
Všechny povrchy mikroskopu (widefield, konfokální nebo stereo systémy) byly úspěšně testovány s až s 10% roztoky peroxidu vodíku, alkoholy a reagenciemi pro mokré čištění. K čištění nebo dekontaminaci doporučujeme rozsáhlou dezinfekci vlhkým ubrouskem s níže uvedenými reagenciemi.
Kromě dezinfekčního prostředku potřebujete také bavlněné tampony (vatové tyčinky), mikrovláknové utěrky, papír na čištění čoček a latexové rukavice. Tyto položky jsou jednorázové a měly by být použity pouze jednou a poté vyhozeny.
Pravidelné čištění
Vzhledem k výše uvedeným vlastnostem doporučujeme mikroskopy pravidelně čistit dezinfekčními ubrousky na bázi alkoholu nebo měkkými textiliemi navlhčenými v dezinfekčním prostředku na bázi alkoholu. Postupujte prosím podle pokynů a doporučené expoziční doby pro příslušný dezinfekční prostředek.
Komentář: Odkazy citované „Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí“ uvádějí silnější účinek 70% ethanolu proti dvěma různým koronavirům (virus myší hepatitidy a přenosné gastroenteritidy) po 1 minutě kontaktu s tvrdými povrchy ve srovnání s 0,06% chlornanu sodného.
Speciální čištění
A) Chlor ve formě chlornanu sodného nebo jiných sloučenin uvolňujících chlor je účinný proti virům a je preferovaným dezinfekčním prostředkem proti virům HIV a hepatitidy. Pro účinnou dezinfekci je optimální pH 6–8 a vyžaduje se koncentrace 0,5–1% chlornanu sodného. Roztok chlornanu by měl být v kontaktu s povrchem po dobu nejméně 10 minut. Poté povrch opláchněte destilovanou vodou a nechte přístroj oschnout. Doporučeným chemickým dezinfekčním prostředkem pro účinnou dekontaminaci prionů je ředění chlornanu sodného v poměru 1: 5 až 1:10 (tj. 5,25% – 6,15% chlornan sodný poskytující 10 500 – 12 300 ppm chloru). Zředěný roztok chlornanu sodného by měl zůstat ve styku s dezinfikovaným povrchem nejméně po dobu 15 minut. Poté znovu opláchněte destilovanou vodou a nechte přístroj oschnout.
Leica Microsystems nevydává žádné prohlášení o vhodnosti chlornanu sodného a dalších sloučenin uvolňujících chlor ve spojení s Leica mikroskopy, protože jejich použití není doporučeno výrobcem.
B) Peroxid vodíku lze použít ve 3% koncentraci k usmrcení vegetativních bakterií, virů a kvasinek. Doba kontaktu s povrchy by měla být alespoň 10 minut. Poté opláchněte destilovanou vodou a nechte přístroj oschnout.
Některé mikroskopické systémy mají otvory pro chlazení vzduchem, které by neměly být za žádných okolností zakryty. Pokud dojde během používání mikroskopického systému ke znečištění vzduchu, mohl by při provozu chladících ventilátorů proudit kontaminovaný vzduch do zařízení. Pokud se plánuje dekontaminace místnosti odpařováním peroxidem vodíku, měly by být systémy vypnuty a úplně odpojeny od jakéhokoli zdroje energie. Jakmile je systém zcela vypnut a bez napájení, může být umožněno, aby se odpařený aerosol dostal dovnitř zařízení, protože aerosol by neměl způsobit kondenzaci.
Dodatečné informace
Namísto čištění samotného mikroskopického zařízení je také možné před použitím zakrýt všechny části, s kterými pracovník přichází do styku a které jsou náchylné ke kontaminaci, ochrannou (potravinářskou) fólií. Po použití mohou být tyto fólie buď dekontaminovány, nebo vyměněny za čisté. Aby se zabránilo infekci, doporučuje se také použití rukavic. Jednorázové rukavice lze v případě potřeby dekontaminovat alkoholem, nebo je třeba je po použití vyměnit, aby se riziko kontaminace minimalizovalo.
Informace o čištění přístupných optických součástí, jako je přední čočka objektivů, naleznete v informacích o čištění optických součástí dostupných na webových stránkách výrobce (v našem případě Leica microsystems) nebo v návodu k použití mikroskopu.
Vnitřní optické komponenty a kostky filtrů v mikroskopu musí čistit pouze servisní technici, kteří jsou autorizováni společností Leica Microsystems CMS GmbH.
Pokud jde o veškerá IT zařízení, postupujte také podle pokynů poskytnutých místním IT oddělením.
Nikdy nepoužívejte abrazivní sloučeniny nebo čisticí prostředky. Abrazivní sloučeniny mohou poškrábat povrchy, a negativně tak ovlivnit ochranné vrstvy částí mikroskopu.